Zapomenuté třísky života
pálí mě do nohou
když
bouří oděna
tančím po asfaltu.
K dešti pomodlím se
ať smíchá se s mou slzou
a padne někde v dálce
třeba do okna
tvýho paneláku.
Silou blesku zazářím do světa,
zakřičím si s hromobitím,
- dotek tvůj však
nepocítím.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat