neděle 31. ledna 2010

Našeptávač

Stojíš přede mnou
tichý našeptávač
dlaň nastavenou
     rozevřenou
čekáš
     až do ní vložím
          tu svou.

Pak už nebude cest zpátky,
prostoru na otázky.
Našeptáváš tiše
     beze slov.

Hraješ na strunky touhy
a pokušení.

Tisíce "NE" v mém životě
(v minulosti
  - Ty znáš kouzlo
        pochybnosti)
měníš na jediné
"váhám" - v tuto chvíli.
     ... nad osudem dávno
          rozhodnutým.

Jen dej mi vteřinu
zastav čas ...
Vychutnám si
     samozřejmost svobody,
abych pak mohla pokleknout
plna odhodlání
        pokory.

Dej mi hrst snů
a špetku vzpomínek,
ždibet své duše.

- bude to exploze
               kolize
     nás dvou.

Žádné komentáře: