Vešel jsi,
nikým nepozván,
malá invaze do mého nitra,
v Tvém rytmu tik-tak-tikám ...
... tanec smíření
a báseň o pokoře,
baladu o odvaze,
sen rozhodnosti.
Je toho dosti,
co nacházím
v záhybech
Tvé dlaně.
V propasti Tvých očí
v normálnosti zevnějšku
vidím miliony světů nepoznaných
hloubků věků
bytosti nezkrotné.
A s hříchem tiše doufám,
že se v nich utopím.
Můj cíl, nalezený
a znovu ztracený.
Jakoby se vyprazdňoval pohár
všech příkoří,
čekajíc,
až jej opět naplníš
svým přáním ...
... po okraj.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat